Hokejová síň slávy (Hockey Hall of Fame)

Hokejová síň slávy odkazuje na historii nejrychlejší kolektivní hry na světě –⁠ ledního hokeje. V článku se dozvíte, kteří hokejisté i hokejistky jsou na seznamu členů, nebo jak probíhá proces výběru do Hokejové síně slávy. Mezi členy najdeme i české a slovenské hokejisty.

Umístění – Historie – Češi – Slováci
Vyhlášení v roce 2022 – Vyhlášení v roce 2023
Seznam všech hokejistů – Proces výběru

Foto: Profimedia

Umístění Hokejové síně slávy: Toronto (Ontario) v Kanadě

Nikoho nepřekvapí, že Hokejová síň slávy se nachází v Kanadě, kde byl lední hokej vymyšlen. Poprvé byla otevřena v roce 1943, tehdy ještě v kanadském městě Kingston, které leží přibližně 200 km od Ottawy směrem na jižní stranu. Později se Hokejová síň slávy přesunula do Toronta v provincii Ontario. Jednalo se o logický krok, neboť Toronto je největším kanadským městem dle počtu obyvatel.

Zaregistrujte se a sledujte hokejové zápasy v Livestreamech!

Hokejová síň slávy: historie, založení

Jak už bylo zmíněno, založení Hokejové síně slávy se datuje k roku 1943, o což se zasloužila parta nadšenců okolo Jamese Sutherlanda. Další důležité milníky v průběhu fungování Hokejové síně uvádíme níže chronologicky:

• rok 1945 –⁠ jsou jmenováni první členové Hokejové síně slávy. Nechybí mezi nimi například gólman Georges Vezina.
• rok 1958 –⁠ dochází k prvnímu přestěhování. Vedení NHL se rozhodlo, že bude Hokejovou síň slávy podporovat pouze v případě, když bude přestěhována do Toronta.
• rok 1961 –⁠ Hokejová síň slávy nachází konečně vhodné místo, kde se může usadit na delší dobu. Novým domovem je multifunkční budova s názvem Exhibition Place.
• rok 1993 –⁠ nastává druhé stěhování. Hokejová síň slávy je přemístěna do Bank of Montreal, v jejíchž prostorách se nachází i v současnosti.
• rok 2010 –⁠ na seznamu členů Hokejové síně slávy se objevují první hokejistky.

Češi v hokejové síni slávy: Dominik Hašek, Václav Nedomanský

Jako první Čech byl do Hokejové síně slávy uveden Dominik Hašek. Majitel zlaté olympijské medaile z Nagana 1998 odchytal v NHL 16 sezon. I když byl draftovaný Chicagem, kde strávil dvě úvodní sezony, většina fanoušků si “Dominátora” vybaví v dresu Buffala nebo Detroitu.

Hašek celkově šestkrát vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL. Od roku 1981, kdy byla zpřísněna pravidla pro udělení této trofeje, nevyhrál žádný gólman Vezinu tolikrát jako právě Dominik Hašek. Členové výběrové komise v roce 2014 tedy nemohli nic namítat proti jeho přijetí do Hokejové síně slávy.

Druhým Čechem, resp. Čechoslovákem je Václav Nedomanský, který byl přijat v roce 2019. Hodonínský rodák se stal druhým českým hokejistou v NHL, když v roce 1974 emigroval do USA. Nejprve strávil tři roky v konkurenční soutěži WHA, kde zapisoval v průměru bod na zápas.

V NHL stihnul zaznamenat 278 kanadských bodů (122+156) v 421 duelech. Největší stopu zanechal v Detroitu, kde působil v letech 1977 až 1982. V jeho poslední sezoně v NHL (1982/83) si zahrál za New York Rangers a St. Louis Blues.

Výběrová komise spravedlivě přihlédnula k výkonům Nedomanského v národním týmu. Právě Nedomanský patřil k tahounům československé reprezentace, se kterou získal mezi lety 1965 až 1974 osm medailí z MS v hokeji a dva kovy z Olympijských her.

Kteří Češi by měli přibýt na seznamu členů Hokejové síně slávy?

Členství v Hokejové síní slávy se určitě “dočká” i Jaromír Jágr. Jenže k tomu dojde až poté, kdy Jágr ukončí kariéru. A lze jen těžko odhadovat, jak dlouho ještě bude jeden z nejlepších hokejistů všech dob bojovat na ledě za své rodné Kladno. Zároveň připomeňme, že v době oficiálního jmenování musí dle pravidel uplynout minimálně tři roky od ukončení hráčské kariéry.

Vysokou šanci má do budoucna také Patrik Eliáš, jehož číslo 26 bylo pro hráče New Jersey Devils vyřazeno a vyvěšeno ke stropu Prudential Center. Pouze Jágr a Eliáš dokázali prozatím jako jediní dva Češi překročit metu 1 000 kanadských bodů v NHL. Eliáš se zastavil na čísle 1 025.

Slováci v Hokejové síni slávy: Peter Šťastný, Stan Mikita

Asi jen málokdo může zpochybňovat jmenování Petera Šťastného do Hokejové síně slávy. V 15 sezónách v nejslavnější hokejové lize světa zaznamenal úctyhodných 1 239 bodů (450+789), na které mu stačilo 977 zápasů.

V roce 1980 se rozhodl emigrovat přes oceán a hned ve své nováčkovské sezoně pokořil hranici 100 bodů. V 80. letech byl Šťastný v dresu Quebec Nordiques druhým nejproduktivnějším hráčem NHL, hned po legendárním Waynu Gretzkym.

Stan Mikita strávil prvních osm let života ve slovenské obci Sokolče, načež se v roce 1948 odstěhoval do Kanady. Jeho rodiče vědomi si dopadů nastupujícího komunistického režimu požádali jeho tetu a strýce, aby sedmiletého Stanislava Guotha (původní jméno v rodném listě) vzali sebou za oceán.

V NHL odehrál 22 sezon, všechny za tým Chicago Blackhawks. Střední útočník má ve své sbírce kromě 1 467 kanadských bodů v NHL také zisk jednoho Stanley Cupu (1961), čtyř Art Ross Trophy (1964, 1965, 1967 a 1968), dvou Hart Trophy (1967 a 1968), dvou Lady Byng Trophy (1967 a 1968) a jedné Lester B. Pearson Trophy (1976). Před arénou United Center v Chicagu má sochu.

Vyhlášení nových členů Hokejové síně slávy v roce 2022

Nominační rok 2022 jednoznačně ovládly skandinávské země. 14. listopadu 2022 se totiž do vybrané společnosti přidali dvojčata Henrik a Daniel Sedinové, Daniel Alfredsson (všichni tři Švédové) a finská útočnice Riikka Sallinen. “Skandinávský rok” narušil akorát kanadský brankář Roberto Luongo.

Henrik i Daniel Sedinové patřili několik let mezi opory Vancouveru Canucks. Každý z bratrské dvojice překonal hranici 1 000 bodů v zápasech základní části NHL a oba se mohou pyšnit zlatou medailí ze ZOH v Turíně 2006.

Pravý křídelník Daniel Alfredsson má v kolonce kanadských bodů v NHL 1 157 zářezů. Mnozí čeští fanoušci si určitě vybaví elitní útočnou formaci Ottawy Senators z přelomu první a druhé dekády 21. století ve složení Michálek – Spezza – Alfredsson.

Roberto Luongo nastoupil do více než 1 000 utkání v NHL, což je na brankáře skutečně solidní počin. V nejslavnější hokejové lize ale nedosáhl výrazného úspěchu, ani jednou nezískal Stanley Cup či Vezinovu trofej.

Kdo se stane novým členem Hokejové síně slávy v roce 2023?

Oficiální ceremoniál proběhl sice až 13. listopadu 2023, už dlouho dopředu fanoušci věděli, která jména přibudou na seznamu členů.

Stejně jako v předchozím roce se seznam hokejistů Hokejové síně slávy rozrostl o dalších pět legend. Hned tři z nich jsou gólmani.

Už před oznámením o nových členech se hlasitě hovořilo o jmenování brankáře Henrika Lundqvista, což se také potvrdilo. Rodák ze švédského Are, kde se koná světový pohár v alpském lyžování, spojil svou kariéru v zámoří s klubem New York Rangers.

Majitel Vezina Trophy ze sezony 2011/12 zvládl za Rangers odchytat 15 sezon s úspěšností zákroků 91,8 % a průměrem 2,41 obdržených branek na zápas. V létě 2020 přestoupil do Washingtonu, avšak kvůli srdečním potížím musel s profesionálním sportem skončit.

Americký gólman Tom Barrasso, spoluhráč Jaromíra Jágra a Jiřího Hrdiny, měl významný podíl na dvou Stanley Cupech Pittsburghu v letech 1991 a 1992. Jeho kariérní průměry nepřesahující 90% úspěšnost zákroků a 3,24 inkasovaných gólů na utkání nevypadají na první pohled oslnivě. Jenže Barrasso chytal v době, kdy brankářská výstroj zdaleka nezabírala tak velký prostor jako v současnosti.

V podobné situaci byl i další brankář Mike Vernon. Jeho statistiky budí dojem, že v Hokejové síni slávy nemá co dělat. Vernon dlouhodobě nedosáhl ani na hranici 89 % vychytaných střel a v průměru dostával 2,98 branek na zápas. Jeho akrobatické zákroky, kterými dopomohl Calgary a Detroitu ke Stanley Cupu v roce 1989, resp. 1997, ale mluví o opaku.

Donedávna byl Pierre Turgeon v historické tabulce nejlepších střelců NHL nejvýše ze všech hráčů, kteří již ukončili kariéru, avšak stále neměl místo v Hokejové síni slávy. Od roku 2023 už tomu ale tak není. Celkově nasázel Turgeon v nejslavnější hokejové lize světa 515 branek a navrh přidal 812 asistencí.

V nominačním roce 2023 se opět dostane na jednu hokejistku. Výběrová komise schválila přijetí někdejší útočnice Caroline Ouellette, která s kanadským výběrem získala čtyři zlaté medailé z Olympjiských her a šest titulů na Mistrovství světa žen v hokeji.

Seznam členů Hokejové síně slávy: všichni hokejisté podle roku, kdy byli jmenováni

Po posledním slavnostním ceremoniálu v roce 2023 najdeme na seznamu hokejistů dohromady 298 členů, včetně deseti hokejistek. V listopadu 2023 se listina členů rozrostla o novou várku čtyř hokejistek a jednu hokejistku.

Proces výběru hráčů do Hokejové síně slávy

Každý člen výběrové komise může ročně nominovat jednoho nového adepta. Nominace musí být navrhnuty a předány předsedovi představenstva do 15. dubna v daném nominačním roce.

V červnu se poté sejde výběrová komise, aby mohli hlasovat o přijetí nových členů. Pokud získá navrhovaný hráč podporu alespoň ¾ přítomných členů výběrové komise, stává se z něj člen Hokejové síně slávy.

Jestliže hokejista získá sympatie alespoň poloviny členů výběrové komise, probíhá ještě druhé kolo hlasování o jeho přijetí. Naopak pokud získá podporu méně než 50 % členů , musí si počkat minimálně do dalšího roku.

Výběrová komise Hokejové síně slávy

Výběrová komise se skládá z 18 členů. Mezi těmito 18 osobami najdeme samotné členy Hokejové síně slávy, funkcionáře, manažery klubů nebo novináře. Členové Výběrové komise jsou jmenování vždy na tříleté období.

Ženský hokej zastupují Cammi Granato, bývalá kapitánka amerického výběru a Cassie Campbell-Pascall, která se po ukončení hráčské kariéry začala věnovat komentování.

Na seznamu členů Výběrové komise převažují lidé ze Severní Ameriky, kterých je 15. Evropu poté zastupují bývalí úspěšní hokejisté Kurri (Finsko), Hedberg (Švédsko) a Larionov (Rusko).

V čele stojí předseda, kterým se stal v lednu 2022 Mike Gartner, když nahradil Johna Davidsona. Gartner byl slavným hráčem, který se přehoupl přes hranici 700 gólů a sedmkrát se zúčastnil NHL All Star Game.